Jsou dny pohodové, šťastné a veselé a pak jsou ty druhé, smutné a neradostné. Včerejšek byl právě takový. Dorazila k nám zpráva, že nás navždy opustil bývalý ředitel Riegrovky a dlouholetý kolega Pavel Jansa. Pozvání na společné setkání už bohužel nepřijme, ale prý tam nahoru chodí pošta spolehlivě. A tak mu posíláme pár slov na rozloučenou...

Milý Pavle,

psaní dopisu není v dnešní době „in“, jak by řekli Tvoji žáci.  Ale na to, co člověk potřebuje sdělit, žádná SMS nestačí a e-mail se nehodí. Kvůli epidemii jsme se už neviděli na našich pravidelných setkáních rok a už to tak bohužel zůstane napořád. S Riegrovkou zůstaneš ve spojení dál, byl to kus Tvého života. V ředitelském křesle Tě pamatují kolegové, kteří už pomalu odcházejí na zasloužený odpočinek. Jako kolegu, který si se vším věděl rady, měl patřičný nadhled a dokázal podržet v tu pravou chvíli, nezkazil žádnou sborovnovou legraci, Tě vnímali všichni učitelští elévové, kteří naší školou prošli a pro které jsi byl vzorem. Když kráčel po chodbě Pan Jansa, respekt u žáků byl cítit i přes dveře tříd. Na Tebe a Tvé historky (nejen z vojny), které jsi svým žákům vyprávěl v hodinách, vzpomínají všichni, které jsi učil. Těšil ses, až se přijdeš podívat na to, jak se teď škola promění po přestavbě a bude tu konečně ten výtah… Až bude hotov, slibujeme, že budeš první, který se s námi vyveze až na půdu. Určitě nás u toho poplácáš po rameni a přidáš nějaký vtípek, aby bylo veselo.

Všichni z Riegrovky, kteří Tě mají rádi.


Aktualizováno (Úterý, 02 Březen 2021 11:12)