Naše jednání se týkalo obědů ve školní jídelně.

Všichni zástupci se vyjádřili k tomu, jak se změnila skladba jídelníčku v poslední době. Zaznamenali jsme, že se neobjevily omáčky, které žáci označují jako " UHO". Pokud se nějaká omáčka objevila, byla více zahuštěná a něčím doplněna /okurka, vejce, uzenina/. Všem chutnaly zapečené brambory se špenátem, svíčková, ryby.

To, že někteří nejedí polévky, které jsou výborné, neovlivníme. Je však potom zbytečné poslouchat, že se nenajedli dosyta. Navíc tito žáci utíkají na oběd hned po čtvrté hodině, mají tedy necelých deset minut na to, aby se stihli najíst. Když mají potom odpolední vyučování, je jasné, že mají hlad. Stravovací návyky jsou opravdu různé. O tom, jestli je jídlo dostatečně slané, jsme také chvíli mluvili. Jak zajistit, aby to vyhovovalo všem, když má každý jinou chuť?

Pokusili jsme se sepsat nejoblíbenější jídla. Z polévek dostala nejvíce hlasů polévka čočková, dále gulášová, potom zelná a masová. Z hlavních jídel to byly dukátové buchtičky, těstoviny se špenátem, svíčková a roláda s bramborovou kaší. V oblibě je i kuře, kachna, řízky, kynuté knedlíky.

Není nám jedno, co jíme. Nemělo by nám tedy býti jedno ani to, jak jíme.