Tak toto je naše škola. Budova školy už pamatuje hodně, ale pořád i po těch letech jí to sluší. V průběhu let prodělala několik úprav, zejména v zadním traktu. Byla přistavěna tělocvična, která již prošla i rekonstrukcí a zateplením.

Za školou je rozsáhlý, veřejnosti volně přístupný areál zaměřený zejména na sport a využití volného času. Hřiště, běžecká dráha, dálkařský a koulařský sektor, pingpongové stoly, basketbalové koše. To vše může využít každý návštěvník. Mimo to lze relaxovat v klidném prostředí pod vzrostlými kaštany na lavičkách. Děti mohou využít pískoviště, prolézačky a jiné ta těžko pojmenovatelná zařízení, která mají děti tak rády a maminky je z nich nemůžou dostat. Své místo k odpočinku i hře zde jistě najdou i děti s tělesným handicapem, na něž čeká koutek s upraveným zařízením. Větší děti si mohou vyzkoušet svou zdatnost na překážkové dráze za tělocvičnou. Škola žákům nabízi k využití také posilovnu, sice menší, ale plnou  zařízení k posílení zejména těla.

Škola, to jsou také chodby a ty udělají na člověka jeden z prvních dojmů. Děti na nich tráví hodně času. Žáci, návštěvníci školy, rodiče čekající na rodičovských schůzkách, ti všichni chodbu vnímají nejen jako transportní koridor. Každý má jiné požadavky a každý očekává něco jiného. Naše chodby nabídnou od každého trochu - je to prostor pro všechny.

Škola jsou ale hlavně třídy. Máme třídy velké i malé, tak jako děti. Třída by měla být prostorem pro žáky zajímavým, inspirujícím, pohledným, ale především funkčním.  Třída je něco jako obraz, který tvoří a případně dotvářejí sami žáci.

Kromě klasických tříd máme i speciální učebny. Ať už je to Céčko nebo Téčko, dílny nebo počítače. Speciální multimediální učebny s interaktivními tabulemi, učebna dílen, dvě počítačové učebny. To vše je připraveno k použití moderních metod výuky a umožní "zavrtat" tak žákům do hlav všechny ty vědomosti, dovednosti a schopnosti, které v budoucnu využijí.

Škola jsou  žáci, ale nesmíme zapomenout na ty, bez kterých by škola nebyla školou a bez kterých by zmizela většina vtipů o učitelích. Učitelé a zaměstnanci školy. Podíváme se trochu za oponu tam, kde učitelé sídlí a kde se připravují na hodiny.

Ve škole se hlavně učí, ale když se odpoledne učit přestane a rodiče dětí jsou ještě v práci, přichází na řadu školní družina. To jsou ty paní vychovatelky, které mají plno nápadů a spoustu energie k vymýšlení zábavy pro ty nejmenší. A prostředí školní družiny odpovídá tomu, že tady se opravdu pořád něco děje.

Pořád se ale nelze učit a na učení a dovádění je třeba energie - a tu, jak víme, doplníme jídlem. K tomuto účelu je nejlepší nějaká jídelna a tu zde také máme. Takže žádné před a poobědové chvátání někam do jiné budovy, jak tomu bylo kdysi dávno. K občerstvení lze využít i automatů. Samozřejmě nesmí chybět takzvané školní mléko.

A na tato místa chodíme bez výjimky všichni. A že to musí být čas strávený v příjemném prostředí, o tom není třeba dlouze mluvit....

Prošli jsme celou školu, ale zapomněli jsme na to, co je nejen úplně na začátku, ale i na konci. Převlékání v šatně. Není nad to, když má každé dítě svou skříňku, svůj soukromý prostor. Dávno jsou pryč místnosti plné věšáků rozdělené pletivem.

S prohlídkou jsme téměř na konci. V dnešní době patřící tzv. informační společnosti nesmíme zapomenout na staré dobré nástěnky jako zdroje informací pro žáky i rodiče. I tyto internetové stránky jsou takovou nástěnkou, ale elektronickou. Přidáme ještě různé vitrínky, vývěsky a hlavně školní rozhlas, kde i žáci informují své spolužáky o všem možném, a máme školu jako ze škatulky. Přijďte se přesvědčit sami.

To ale není ještě úplně všechno. To, co jsme nyní viděli, můžete vidět i při návštěvě školy. Co ale určitě neuvidíte, je technické zázemí. Bez něj by škola nemohla fungovat a také na něm závisí, jak se bude uvnitř učit, hrát, tvořit, no prostě žít. Do tohoto zázemí patří školní kotelna. Ta naše byla zrekonstruována v roce 2010, a to doslova od podlahy. Ta stará už nestačila. Měli jsme ji rádi, ale pokrok je pokrok a její výkon již neodpovídal dnešním požadavkům. A to nemluvím o hospodárnosti provozu. Rekonstrukce se chopil provozovatel kotelny firma Stanislav Menšík. Odvedl kvalitní práci, jejíž výsledek můžeme vidět nejen na fotografiích. Interiér připomíná spíše laboratoř než kotelnu, jak ji známe z minulosti. Kotelna nám přinesla nejen zkvalitnění a zefektivnění tepelného hospodářství, ale i významnou úsporu nákladů na vytápění. Však se také může pyšnit zařízením firmy ACV, které patří ke špičce ve své třídě. Ale pozor! Díky nové kotelně jsme také "uspořili" jednu místnost pro keramickou dílnu. Tak na viděnou a teplo nejen v duši.