Důležité

V pondělí 17. 12. ještě nebudou moci být obědy vydávány u nás ve škole (důvodem jsou probíhající úpravy školní výdejny), strávníci musejí odejít do jídelny na ul. M. Horákové. Naobědvání dětí z 1. stupně zajistíme v rámci školní družiny a pod dohledem vyučujících v rámci 5. vyučovací hodiny. Děti přijdou po obědě zpět do školy, berte tedy prosím na vědomí tuto skutečnost, pokud si je po obědě ve škole vyzvedáváte. Žáci 2. stupně budou mít zkrácenou výuku do 12:35, aby si stihli v průběhu 6. vyučovací hodiny do jídelny zajít a naobědvat se. Odpolední výuka zůstává beze změn.

 

V pátek 14. 12. 2018 budou v naší školní výdejně probíhat instalační práce. Z tohoto důvodu bude výdejna mimo provoz a obědy budou vydávány přímo v Internátní školní jídelně na ul. M. Horákové. 1. - 5.třídám bude zkrácena výuka do 11:40 hodin. Družina své děti na oběd odvede, nedružinové děti buď odejdou do jídelny samy, nebo na žádost rodičů půjdou pod dohledem učitele a vrátí se zpět do školy. Žákům 6. - 9.třídy skončí výuka ve 12:35 hod., aby si do jídelny na oběd došli sami.

 

Ve čtvrtek 29. 11. 2018 proběhnou rodičovské schůzky. Hodina i způsob zahájení se může v jednotlivých třídách lišit. V některých třídách se rodiče sejdou v daný čas, aby dostali společné informace. Pak už budou mít schůzky konzultační charakter.

 

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY


POMÁHAJÍ NÁM


Výsledky volby zákonných zástupců dětí do školské rady...


Informace ke vstupu do školy - doplnění. Více zde...

Tragická událost ve žďárské škole nás vede k opatření ke zvýšení bezpečnosti v budově školy. Více zde...

 
Banner
Home Aktivity školy Akce školy "Osmičky" v našich dějinách aneb Proč bychom měli znát dějiny své země

"Osmičky" v našich dějinách aneb Proč bychom měli znát dějiny své země

Píše se rok 2018, v němž si připomínáme mnohá výročí. Žáci 9. ročníku v týdenním slohovém bloku přemýšleli právě nad tímto tématem a nutno říct, že to pro ně nebylo jednoduché. Už jenom proto, že se v hodinách dějepisu se všemi těmi osudovými "osmičkami" ještě nestačili poprat. Nicméně snaha byla veliká a výsledek příjemně překvapující.


Pro ilustraci uvádím několik výňatků:

Od roku 1900 až do roku 2000 tady máme hned čtyři významné letopočty končící číslem 8. Myslíte si, že je to jen náhoda? Anebo nám předurčený osud? Nebo se zde odráží cyklické opakování dějin? A proč bychom vlastně naši nedávnou historii měli znát? Abychom neudělali ty stejné chyby jako naši předci a nevyvrcholilo to třeba až ke třetí světové válce. Dříve historii tvořili naši dědečkové a babičky, ale teď je to na nás. Tak se zamysleme, protože někdy v budoucnu to bude pro všechny jen další historie. Pojďme ji udělat takovou, abychom se ve stáří nemuseli ohlížet zpět a litovat těch stejných chyb jako kdysi naši rodiče a prarodiče. (M.V.)

Roky končící osmičkami jsou pro historii naší země velmi významné, některé bohužel velmi tragické. Otázkou ale je, zda o tom dnešní děti přemýšlejí a mají zájem poučit se z chyb, které se staly. Hodně se bojím, že jsme se z nich nepoučili a za pár let je třeba budeme opakovat. Doufám, že to nějak zvládneme, a nic zlého se k nám nevrátí. Přijde mi jako hloupost nezajímat se o historii České republiky, jelikož má velký vliv úplně na všechny.  (M.Č.)

Myslím si, že se naše historie se opakuje, a to osudově. A rozhodně bychom ji měli znát. Aspoň si upřesníme, co jsme zač. A zda se za svůj národ stydět nebo ne. (N.B.)

A na závěr jeden bonbónek:
Když se poohlédneme několik let zpátky, otevřeme oči a vnímavě pohlédneme na životy lidí, jež ovlivňovali a řídili lidé druzí, je potřeba se chvíli zastavit. Zamyslet se, vcítit se, naslouchat.
Po tzv. dekádách se v naší historii děly události, jež si mnozí z naší generace nedokážou ani představit. Jejich cyklické opakování je dost možná náhoda, já osobně myslím, že osud. Věřím totiž, že se nic neděje  náhodou.
Už pár tisíc let se my, lidé, vyvíjíme. Spějeme k inteligenci a hlavně k domluvě. Snažíme se najít řešení, jak by se nám tady na zemi žilo dobře, aby každý směl život, který mu byl dán, prožít co nejlépe. Nelze říct, že všichni, ale velká část z nás, která prošla přinejmenším základním vzděláním, již po nahlédnutí do dějin ví a chápe, že co nejde silou, jde rozumem. Doufám, že do budoucna se budeme více zajímat o historii a přemýšlet o ní. Uvědomovat si chyby, kterých se v minlosti naši předci dopouštěli a dělat maximum pro to, abychom se jich vyvarovali.
To hlavní, co k tomu potřebujeme, je vzdělání a správná výchova. Pojďme proto zkusit vynaložit snahu a, namísto stěžování, zkusit věci měnit k lepšímu. (K.T.)

Z výše citovaného vyplývá, že si mnozí mladí lidé potřebu znát dějiny vlastní země uvědomují, cítí, že tato znalost přispívá k formování vzdělaného, poučeného voliče s vlastním názorem, který je schopen filtrovat množství informací, které se dnes na nás z různých médií valí.

A verdikt češtinářky? Mám obrovskou radost ze svých žákú a jejich chtění přemýšlet a vyjádřit svůj vlastní názor.
Vážení přátelé, blýská se nám na lepší časy.

Aktualizováno (Úterý, 06 Březen 2018 11:24)